2017
Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové
Kniha ukazuje, že unikátní moderní urbansimus a architektura města Hradec Králové spočívá ve vrstvení odkazů jednotlivých epoch, v systematickém včlenění struktury veřejné zeleně do představy o metropoli a v organickém propojení progresivních i tradičních architektonickýh řešení. Přináší analázu a interpretaci hradeckých děl Jana Kotěry, Václava Weinzettla, Františka Thomayera, Jindřicha Freiwalda, Theodora Petříka, Oldřicha Lisky, Jana Rejchla, Josefa Gočára, Vladimíra Zákrejse, Josefa Fňouka či Heinricha Kulky. Kniha obsahuje 20 kapitol a na 282 stranách je publikováno přes 320 historických i současných snímků. Řadí se tím na dosud nejrozsáhlejší monografii moderní architektury města.
2016
O Plečnikovi: Příspěvky ke studiu, interpretaci a popularizaci jeho díla
Kniha, vycházející k 145. výročí narození a 60. výročí úmrtí fenomenálního architekta Jože Plečnika (1872–1957), obsahuje deset kapitol, které poskytují interpretaci Plečnikova díla především na Pražském hradě, v Lánech a ve slovinské Lublani. Rozsáhlá kniha obsahuje 450 ilustračních obrázků – současných snímků, plánků, dobových fotograficíh, autentických kreseb atd. Kniha není jen další položkou v řadě monografií o Plečnikovi, která by předkládala novou interpretaci celého jeho díla, nýbrž souborem esejů o dosud málo zpracovaných tématech. Zvláštní pozornost je věnována vrcholu Plečnikova díla – jeho pražskému období. V knize je také poprvé dokumentována, svým způsobem jedinečná architektonická výstava in situ: Josip Plečnik – Architektura pro novou demokracii, realizovaná na Pražském hradě v roce 1996, na níž se významně podílel i autor knihy.
Jan Kotěra v Hradci / Jan Kotěra in Hradec
Nová kniha historika umění Ladislava Zikmunda-Lendera se zabývá interpretací realizovaných i nerealizovaných projektů Jana Kotěry pro Hradec Králové. Kotěrova prácepro město sahá od architektových začátků těsně po roce 1900 až do jeho předčasné smrti v roce 1923, může tedy zároveň sloužit jako průřez jeho dílem, kde se uplatnily různé vrstvy jeho tvůrčího uvažování. Autor zasazuje stavby do dobového kontextu politických, sociálních a ekonomických vztahů i do souvislosti s dynamicky se rozvíjející výstavbou města, zaštítěnou národně-demokratickým starostou Františkem Ulrichem. Jednotlivé projekty ukazují Kotěrův vztah k minulosti – historismům, romantismům a klasicismům, jeho pojetí užitných, industriálních staveb, naznačují jeho názor na urbanismus a poskytují výklad Kotěrových architektonických inovací, jak byly vnímány dobovou kritikou, ale také jak po Kotěrově smrti žily vlastním životem. Kniha je doplněna řadou dosud nepublikovaných snímků, plánů, skic, pohlednic či reprodukcí, ale i současnou fotografickou dokumentací, včetně leteckých fotografií.
Milan Rejchl: Architektura a výtvarné dílo
Katalog díla architekta Milana Rejchla. Milan Rejchl (*1936) vystudoval pražskou techniku u architektů Jindřicha Kriseho, Karla Honzíka a Antonína Ausobského. Po krátkém angažmá v Hradci Králové nastoupil do jednoho z nejprogresivnějších atelierů – Pražského projektového ústavu, který měl v 60. letech také významnou výzkumnou roli a formoval spolupráci architektů s výtvarnými umělci. Zde spolupracoval především na experimentálním sídlišti Invalidovna. V PPÚ se účastnil také soutěží na typové smuteční síně či atriové terasové bydlení.
Z první poloviny 70. Let pocházejí jeho nejpřednější díla – vila tenisty Jana Kodeše a přístavba motelu Stop s keramickým obkladem od Vladimíra Kýna. Od roku 1977 působil jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT. Projektoval zde soubor hotelů v Harrachově a podílel se i na unikátním hotelu Praha, kam navrhl reprezentační apartmány.
V 70. a 80. Letech navrhl budovu konsolidační agentury v Praze, jejíž finání podoba se od původního návrhu značně vzdálila kvůli politickým změnám. Od 90. let vede soukromý architektonický atelier Arching R-R, navrhoval hlavně nízkoenergetické rodinné domy, hotel Pyramida ve Františkových Lázních, úpravu sídla Prazdroje v Plzni, ale navrhl také adaptaci budovy konsolidační agentury na sídlo evropského družicového systému Galileo. Účastnil se soutěže na budovu Fakulty architektury ČVUT, úpravu Magistrátu v Hradci Králové či lávku přes Labe tamtéž. Spolupracoval s Janem Koblasou nebo Vladimírem Kýnem. Je činný také jako výtvarník.
2014
Architektura Hradce Králové na fotografiích Josefa Sudka
Na přelomu 20. a 30. let 20. století provedl světoznámý fotograf Josef Sudek (1896–1976) nejméně při dvou návštěvách Hradce Králové fotografickou dokumentaci zdejší architektury. Konvolut dochovaných fotografií můžeme rozdělit na dvě části: tou první je zpracování historických památek na starém městě, jako je kostel Nanebevzetí Panny Marie od Carla Luraga ze 17. století nebo gotický chrám sv. Ducha. Druhou část tvoří soudobá moderní architktura. Josef Sudek se soustředil na architektonické skvosty puristické a konstruktivistické. Z nich vyčnívají především díla Josefa Gočára, ale i dalších architektů, Jana Rejchla, Oldřicha Lisky, Bohumila Slámy nebo Milana Babušky. Sudek fotografoval také veřejná prostranství (Jiráskovy sady, dříve Důstojnický park, Velké náměstí, Ulrichovo náměstí nebo výhledy z Bílé věže a pohled na město z Nového Hradce Králové). Tyto fotografie přidaly díky Sudkovu poučenému pohledu a nebývalému citu k již existující architektuře nové hodnoty a jsou tak svébytným uměleckým dílem. Fotografie jsou doplněny podrobným katalogem jednotlivých lokalit a staveb, jejich současnými fotografiemi, přehlednou mapou. Kniha je doplněna rejstříkem a anglickým resumé.
Kniha představuje významné osobnosti a sbírky nábytkového a interiérového designu 19. a 20. soletí v českých zemích. Autoři se věnují slavným tvůrcům (Jan Kotěra, Josip Plečnik, Antonín Kybal), ale i méně známým jmémům (Bohumil Južnič, Vladimír Mareček, Auguste Portois a další). Čtenáři se v knize setkají s celou řadou odvětví a oborů interiérového designu – nábytku pro elitní kruhy, nábytku pro všední den, dekorativních nádob, hraček, skla, textilu atd. Stranou nezůstanou ani pováleční umělci, architekti a designéři, jako byl Karel Prager, Jan Šrámek, Zbyněk Hřivnáč nebo Ladislav Vrátník. V druhé části knihy autoři představují významná muzea, která u nás spravují sbírky moderního nábytkového designu.
Experimentální sídliště Invalidovna
Publikace mapuje a hodnotí pozoruhodný projekt experimentálního sídliště Invalidovna, které bylo vystavěno ve dvou etapách v letech 1958–1966 (v letech 1967–1970 přibyl ještě Hotel Olympik).
Publikace mapuje cestu k experimentální výstavbě a její inspirace, utváření urbanistické koncepce hlavními architekty Vojtěchem Šaldou a Josefem Polákem, jednotlivé stavby, občanskou vybavenost a zeleň, umělecká díla ve veřejném prostoru a podrobně se věnuje ukázkovým interiérům, které navrhoval Ústav bytové a oděvní kultury a které byly v rámci výstavy zpřístupněny v roce 1964 jako vzorové bydlení.
Publikace přináší současnou dokumentaci historické snímky a plány, rozhovory s žijícími tvůrci tohoto ojedinělého celku poválečné architektury a urbanismu.
2013
Památky a paměť Židovské obce v Hradci Králové
Publikace s řadou současných i historických fotografií a plánů představuje dosud nezpracované dějiny Židovské obce v Hradci Králové a její hmotné kulturní dědictví. Hlavním tématem je výstavba synagogy v letech 1904– 1905, osoba dlouholetého předsedy obce Josefa Tausika a architekta a sochaře Václava Weinzettla. Publikace se zaměřuje na dějiny od konce 19. století po období krátce po druhé světové válce, kdy židovská obec v Hradci Králové zanikla. Součástí jsou i drobnější památky, především židovský hřbitov s meziválečnou modlitebnou nebo několik soukromých objektů, které byly místem židovské sociability či se staly významnými body v meziválečném obrazu města.
2012
Publikace představuje dosud málo známý konvolut architektonického díla 20. století v Hradci Králové, jejichž autory jsou příslušníci rodu architektů Rejchlů. Jejich pozoruhodné dílo tvoří dohromady nejpočetnější a zároveň nejvýznamnější kompaktní soubor staveb, které během dvacátého století v baště moderní architektury vyrostly – několik městských nádraží včetně hlavního, krajský soud, Husův dům, realizace v areálu nemocnice, řada škol, restaurační pavilon, několik návrhů radnic, sborové velitelství, areál letiště, regulační plán, který položil základ zcela unikátnímu urbanismu města, a mnoho rodinných a činžovních domů. Ve všech těchto realizacích se odráží mimořádný cit pro osobní odpovědnost za architekturu a veřejný prostor, výtvarné, někdy až sochařské cítění architektury a v neposlední řadě citlivá úcta k již existujícím památkovým hodnotám. Publikace obsahuje hesla jednotlivých realizací s bohatou obrazovou dokumentací, mapu s vyznačením objektů, rejstřík, anglické resumé a medailony všech příslušníků rodu.
Anglický katalog What a Material: Queer Art from Central Europe má za cíl představit průřez současným českým queer uměním, zachytit jeho nejzásadnější témata, podoby a osobnosti. Zahrnutý materiál se pohybuje od aktivistických vizuálních objektů (vizuální kampaň), přes díla tematizující různé formy identit a průniky různých menšin (Mark Ther, Radim Labuda), metafory tělesnosti (Anna Daučíková), ale též povrchnější formy glam, práce s kýčem, pop-kulturou (Martin Kámen) nebo komiksem (Ticho 762/Bohumír Tabák/Petr Vlček). Zahrnutí umělci: Mark Ther /CZ/, DE ARDOISE /CZ/, Darina Alster/Tamara Moyzes /CZ/, Radim Labuda /SK/, Jana Štěpánová /CZ/, Anna Daučíková /SK/, Eugenio Percossi (CZ/IT), Ticho 762/Bohumír Tabák/Petr Vlček (CZ/PL), Martin Kámen /CZ/, Lukasz Stoklasa /PL/, Karolina Bregula /PL/, Ladislav Vlodek /CZ/, Vratislav Nechleba /CZ/, Jan Miko /CZ/. Katalog obsahuje úvodní studii Pink Zone: Frames of Queer Art in Central Europe /Ladislav Zikmund-Lender/ a texty Queer Art in Czech republic /Kateřina Štroblová/, Queer Art in Poland /Pawel Leszkowicz/ a Queer Art in Slovakia /Lenka Kukurová/.