By pravyuhel

Vychází kniha ke 150. výročí narození architekta Jana Kotěry

Vychází kolektivní monografie Mýtus architekta: Jan Kotěra 150, která připomíná stopadesáté výročí narození architekta, pedagoga, výtvarníka a designéra Jana Kotěry. Do knihy přispělo sedm historiček a historiků umění mladší a střední generace a kniha obsahuje dvanáct kapitol plus výběr asi třiceti dobových textů Jana Kotěry a o Janu Kotěrovi. Editorem a editorkou knihy jsou Ladislav Zikmund-Lender a Helena Čapková. Knihu vydala UMPRUM, Akademie výtvarných umění a nakladatelství Pravý úhel.

 

Ambicí knihy bylo se po dvaceti letech ve výpravné monografii vrátit k životu a dílu Jana Kotěry a ověřit, jestli „zakladatelské“ a „otcovské“ přívlastky, kterými byl postupně otitulován, jsou funkční, nebo je třeba jeho odkaz přehodnotit. Editoři přitom navazovali na výstavní a publikační projekt, který vznikl v roce 2001 pod vedením historika architektury Vladimíra Šlapety. „Tento významný publikační a výstavní projekt představil Jana Kotěru jako legendu a ústřední, zákládající figuru české moderní architektury a ukázal čtenáři již předešlými generacemi kunsthistoriků a kunsthistoriček precizovaný narativ jeho kariéry, včetně významné pedagogické činnosti, ze které se, jako z pomyslného kořene a kmene, odvíjely další kariéry jeho žáků a jejich žáků a spolupracovníků,” píše v úvodu spolueditorka Helena Čapková. Ambicí editorů ale bylo některé tradované mýty přehodnotit a nasvítit některé aspekty Kotěrovy tvorby v novém světle a výzkumu. Nová kniha se tak systematicky ve dvou kapitolách věnuje jeho pedagogickému působení na uměleckoprůmyslové škole, která v Kotěrově době měla status střední školy, a na Akademii výtvarných umění, kde Kotěra otevřel graduální stadium architektury. Významným tématem se ukázalo Kotěrovo spojení s politikou a práce pro stát – nejprve rakousko-uherský, později Československý. Jak se ukázalo, daleko úspěšnější byl v naplňování rakousko-uherské reprezentace než ve vytváření nového stylu Československa, přestože i tyto ambice měl a pracoval hned na dvou významných popřevratových zakázkách: bytu prezidenta Masaryk a na Pražském hradě a na projektu megalomanské vládní čtvrti. Oba projekty ale zůstaly jen na papíře. Dvě kapitoly nové knihy se věnují Kotěrovi jako urbanistovi a jejich autorky v nich ukazují, že Kotěra byl na poli urbanismu spíše zdrženlivý a konzervativní. Že Kotěra nebyl zdaleka žádný revolucionář, ale hojně a tvořivě využíval dědictví historické architektury, představuje čtenářům historik umění Jan Galeta.

„Problém s mýty, které utvářejí nějakou kolektivní identitu, což je i Kotěrův případ – vztahovaly se k němu generace architektů a architektek po celé dvacáté století – je, že nejsou nepravdivé, ale jsou pokřiveny jejich proporce. V Kotěrově mýtu se tak stalo přeceňované jeho češství a radikální modernita, zatímco Kotěra byl dobrým tvůrcem i pro německou nebo židovskou klientelu a jeho přístup k architektonickému jazyku byl spíš evoluční,“ připomíná spolueditor Ladislav Zikmund-Lender. Editoři současně vybrali dvanáct Kotěrových vlastních textů, aby lépe doložili jeho myšlenkový svět a okruh zájmů, a sedmnáct textů o Janu Kotěrovi z let 1922 až 1972, které skvěle ukazují, jak a kým byl Kotěrův mýtus cizelován.

Součástí výpravné monografie je také obrazová složka. Editoři se snažili vybrat a publikovat dosud nepublikované návrhy a historické fotografie, především z Kotěrovy pozůstalosti, které se vrátila do Česka v roce 2012. Kniha je rovněž vybavena autorským cyklem fotografií fotografa Jiřího Zikmunda, zachycující materiálové a uměleckořemeslné detaily Kotěrovy architektury, které přispívají ke kvalitě Kotěrovy tvorby. Knihu doprovází dvanáct originálních ilustrací Kotěrových nerealizovaných, přestavených či nedochovaných projektů od ilustrátora Jana Šrámka. Grafickou podobu knihy zpracovali Jana Hrádková a Svatopluk Ručka.

Uvedení knihy se koná dne 28. dubna v 18.00 v Knihkupectví Juditina věž v Praze, pak 5. května v 18.00 v Galerii moderního umění v Hradci Králové, dále 21. května v 17.00 v Domě umění města Brna a dne 26. května v 19.00 v Centru architektury a městského plánování v Praze. Je v distribuční síti Kosmas a u dobrých knihkupců.

Vyšla kniha o Hradci Králové

Nakladatelství Pravý úhel ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Hradec Králové vydává dosud nejrozsáhlejší publikaci o moderní architektuře v Hradci Králové s názvem „Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové“. Jejím autorem je historik umění Ladislav Zikmund-Lender, autor knih o hradeckém muzeu, o architektonické rodině Rejchlových, o Kotěrových stavbách v Hradci či albu fotografií Josefa Sudka znázorňujících architekturu města. Kniha ve dvaceti kapitolách představuje dílo jednotlivých architektů ve městě, podoby různých moderních stylů, ale věnuje se i památkové péči o moderní architekturu. Nezapomíná na moderní duchovní architekturu a architekturu moderních škol. Autorem většiny z více než tří stovek fotografií je Jiří Zikmund, který se dokumentací města pro knihu zabýval více než dva roky.

Kniha shrnuje skoro osmiletý výzkum hradecké moderní architektury. Věnuje se slavným jménům, jako byl Jan Kotěra či Josef Gočár, architektům lokálním, jako byl Oldřich Liska nebo Jan Rejhcl, ale představuje také témata zcela nová: místní parkové úpravy Františka Thomayera, hradecké angažmá Theodora Petříka, Otakara Novotného či Jindřicha Freiwalda a věnuje se také tomu, jak se v tehdy venkovském městě projevil kubismus a funkcionalismus. „Za nejzajímavější považuji asi kapitoly o Otakaru Novotném, Vladimíru Zákrejsovi a Heinrichu Kulkovi, jejichž hradecké dílo se snažím včlenit do širšího středoevropského kontextu. Kniha ale poskytuje i řadu dalších objevů. Oproti dosavadním knihám jsem se snažil ukázat, že dějiny modernismu ve městě jsou spíše mozaikou různých pamětí, to znamená různých zkušeností různých skupin lidí. Hradec byl třeba nábožensky velmi liberálním prostředím, takže každá církev ke svému modernímu obrazu přistupovala trochu jinak. Jinou představu o modernismu měly také ženy, ať už jako tvůrkyně či klientky, a asi úplně jinou představu měly chudé vrstvy. A pak i v Hradci působila malá, ale výrazná skupina německých architektů a stavebníků. Ta rozmanitost a to, že se nakonec všichni dokázali respektovat a vytvořit harmonický obraz města, mi připadá inspirativní,“ říká autor Ladislav Zikmund-Lender.

Text doprovází přes 320 vyobrazení. Kromě současných celků i detailů jednotlivých staveb, jejichž autorem je Jiří Zikmund, v knize čtenář najde letecké snímky pořízené z dronu, ale také historické fotografie, plány a návrhy, které poskytlo více než deset archivů, muzeí a dalších institucí. Řada z těchto cenných historických vyobrazení je veřejně reprodukována vůbec poprvé. Jiří Zikmund soustavně fotografoval hradeckou architekturu dva roky, ale některé snímky jsou i starší. „Nejtěžší bylo fotografovat objekty, jejichž hlavní průčelí je orientováno na východ, takže se musí fotit brzy ráno. Nerad totiž vstávám,“ směje se autor fotografií.

Součástí knihy je anglické resumé každé kapitoly, rejstřík architektů a mapa města s výběrem 60 objektů moderní architektury, takže je kniha použitelná i pro architektonické vycházky. Střízlivého, přesto originálního designu výpravné publikace se ujalo grafické studio Markéty Steinert, které se specializuje na vizuální idenitu kulturních festivalů, výstav a designových knih o umění a architektuře.

Kniha bude slavnostně pokřtena začátkem května. První křest se uskuteční v Hradci Králové, v Knihovně města ve středu 9. května od 17.00 hodin, druhý křest v Praze v Knihkupectví Juditina věž v pondělí 14. května v 18.00 hodin. Na obou akcích bude kniha k dostání za zvýhodněnou cenu. Kniha bude v celostátní distribuci ve všech knihkupectvích.

Vyšla kniha O Plečnikovi

IMG_2475Nakladatelství Pravý úhel ve spolupráci s Národním památkovým ústavem vydalo dlouho očekávanou a připravovanou knihu autora Tomáše Valeny O Plečnikovi: Příspěvky ke studiu, interpretaci a popularizaci jeho díla. Kniha obsahuje 10 kapitol a 450 ilustračních obrázků – současných snímků, plánků, dobových fotograficí, autentických kreseb atd. Kniha vyšla těsně před Vánoci 2017 ke 145. výročí Plečnikova narození a šedesátému výročí jeho úmrtí. Architekt významně proměnil tvář Pražského hradu, prezidentského sídla v Lánech a postavil jedinečný kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. Kniha se stejnou měrou ale věnuje i Plečnikovým zahraničním projektům v rodném Slovinsku, ve Vídni a jinde. Kniha byla slavnostně uvedena na Slovinské ambasádě dne 15. ledna 2018.

Tomáš Valena je známým autorem předních knih o architektuře, profesorem na mnichovské technice, za svůj plodný život přednášel po celém světě. Plečnik a jeho bohaté a rozmanité dílo se stalo jeho celoživotním tématem. Ke svému vztahu k Plečnikovu dílu uvádí: „Na počátku osmdesátých let minulého století jsem se začal intenzivněji zabývat Plečnikem. Jako rodilý Pražan a architekt, který byl doma v češtině, slovinštině a v němčině, tedy ve třech jazycích, v nichž také Plečnik komunikoval se světem, jsem pociťoval přirozenou afinitu vůči tomuto středoevropskému umělci.“ Svého rozhledu i jazykové vybavenosti Valena využil i při sestavování knihy O Plečnikovi, protože bádal jak v tuzemských, tak vídeňských a lublaňských archivech. Valena si položil otázky, na něž se systematicky v celé knize snaží najít odpovědi: „Jak tento architekt jen přišel ke svým formám? Jak generoval své architektonické ideje? Jak zpracovával při své hypersenzibilitě inspiraci místa?“ Postupné rozklíčování těchto otázek přivede čtenáře pochopitelně do Prahy, na Pražský hrad a do rodiny prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, ale také se podíváme do Vídně, kde Plečnik studoval a začínal, do Splitu, Lublaně i Říma, který byl pro Plečnikovu architekturu nekonečnou studnicí inspirace.

Součástí knihy jsou nejen objevné texty, ale také unikátní dokumentace výstavy, kterou před dvaceti lety k tehdejšímu plečnikovskému výročí uspořádala Správa Pražského hradu v celém jeho areálu. Tomáš Valena byl jedním z autorů této výstavy a v knize jsou tak publikovány tehdejší unikátní fotografie, návrhy a exponáty.

Kniha vyšla v koedici s Národním památkovým ústavem, který se dlouhodobě dokumentaci a interpretaci moderní architektury věnuje. V rámci výzkumu, nazvaném Moderní architektura 20. století, vedený generální ředitelkou Ing. arch. Naděždou Goryczkovou, „jsou zkoumána regionální specifika, prováděn průzkum, dokumentace, hodnocení, základní průzkum památkového potenciálu architektury 20. století.” Více informací o činnosti Národního památkového ústavu na tomto poli viz www.npu.cz.

Kniha byla dne 15. ledna 2018slavnostně uvedena na půdě Velvyslanectví Slovinské republiky za přítomnosti mnoha významných hostů. Knize popřál čtenářský úspěch JE pan velvyslanec Slovinské republiky Leon Marc, za nakladatelské indtituce Ing. arch. Naďa Goryczková a PhDr. Ladislav Zikmund-Lender a knihu zevrubně představil její autor, prof. Tomáš Valena.